Herd
Get App
Ptám se já, Marie Bastlová podcast cover art

Ptám se já, Marie Bastlová

BySeznam Zprávy
870 episodes

Podcast Summary

Dive into the thought-provoking world of "Ptám se já, Marie Bastlová," where hard-hitting conversations intersect with power and politics. Hosted by the fearless Marie Bastlová, this podcast challenges influential figures—politicians, decision-makers, and thought leaders—with incisive questions that demand transparency and accountability. Each episode invites a diverse array of prominent guests, from seasoned politicians discussing their policies to cultural icons sharing their views on societal issues. Listeners can expect an engaging exploration of current events, political landscapes, and the complexities of leadership, all delivered with Bastlová's signature directness. Unique in its approach, the podcast not only informs but also empowers listeners to think critically about the world around them. With its blend of insightful dialogue and compelling narratives, "Ptám se já" is a must-listen for anyone eager to understand the dynamics of power and the voices that shape our society. Tune in for a journey into the heart of contemporary discourse.

#1

Já jsem starý muž, bitcoinová kauza je naprosto nesrozumitelná, říká poslanec ODS

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí? Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-06-04•29mins
#2

Šikana je brutálnější, násilníci ji navíc umí lépe skrývat, říká odbornice

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mladí, zejména muži, se radikalizují. Ve školách přibývá násilí, které se v poslední době projevilo v desítkách případů útoků, šikany nebo hrozeb. Jak nový fenomén, na který tento týden upozornilo ministerstvo vnitra, zastavit? Hostem Ptám se já byla odbornice na šikanu ve školách Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo.Děti a mladiství se radikalizují. Jak upozornilo ve své zprávě ministerstvo vnitra, velkou roli v tom sehrávají online komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle. Existence radikálních komunit (na sociálních sítích, v online hrách nebo komunitních serverech), výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. Ty se častěji potýkají také s případy šikany nebo kyberšikany a obecně agresivitou žáků. Mezi dětmi i vůči učitelům. Veřejností naposledy silně otřásl případ šikany v Hodoníně letos v únoru. I na jeho základě ministerstvo školství rozeslalo ředitelům manuál pro zvýšení bezpečnosti ve školách. Ten mimo jiné doporučuje komunikaci s žáky a rodiči, včasné nahlašování incidentů, spolupráci s policií nebo vytvoření krizového týmu. Vláda také připravila preventivní program Bezpečné dětství. Jak se daří posilovat bezpečnost na českých školách? Co by měly sledovat, aby se šikaně či násilí předešlo? A jak v tom školám pomáhá stát? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-05-29•35mins
#3

Německo může být ohledně Ukrajiny game changerem, říká ministr Dvořák

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změn...

2025-05-28•36mins
#4

Všude je potřeba seškrtat dotace, říká Michálek

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Piráti odstartovali předvolební kampaň. Tentokrát chtějí mít tak silný klub, aby byli klíčovou silou při sestavování příští vlády. Pomoci mají i Zelení na kandidátkách. Neženou se Piráti do stejné chyby jako minule se Starosty?Hostem Ptám se já byl poslanec Jakub Michálek (Piráti). Piráti v pondělí odstartovali svou kampaň před sněmovními volbami. V nových barvách a se sloganem „Nakopneme to!“ chtějí cílit hlavně na mladší voliče. Podle předsedy partaje Zdeňka Hřiba má heslo vyjádřit, že už nelze čekat, až staré struktury přinesou nová řešení a věci se změní samy od sebe.Strana slibuje hlavně snížení daní rodinám, dostupnější bydlení, modernizaci státu a boj s korupcí. Opoziční Piráti odešli ve zlém z koaliční vlády Petra Fialy (ODS) loni na podzim po odvolání jejich tehdejšího šéfa Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj. Současný předseda Hřib si ale podle svých slov další spolupráci s vládními stranami představit umí. Ve volbách si věří na dvojciferný výsledek. V těch posledních Piráti získali v koalici se Starosty a nezávislými (STAN) celkem 15,6 procenta hlasů. Kvůli kroužkování ale ze 37 společných poslaneckých mandátů získali jen čtyři. Tentokrát si strana slibuje získat více hlasů a mandátů i díky předvolební spolupráci se Zelenými. V aktuálních průzkumech se podpora Pirátů pohybuje kolem sedmi procent. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-05-27•40mins
#5

Šokující prohlášení Netanjahua už mne ani nepřekvapují, říká expertka

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby ...

2025-05-22•30mins
#6

Rychlá jízda Turka nás poškodila víc, než jsme si mysleli, říká Macinka

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Motoristé sobě, největší překvapení loňských eurovoleb, by rádi zopakovali svůj úspěch i ve volbách do Sněmovny. Na voliče zafungoval fenomén jejich hlavní tváře Filipa Turka. Podle průzkumů ale strana ztrácí. Jak chce otočit trend? Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé tento týden vyjíždějí do regionů za voliči se svou tour s názvem Opravíme stát. Podle lídra Petra Macinky je třeba opravit chyby napáchané dosavadními elitami, které způsobily, že motor se zadrhl. Strana například slibuje držet nízké výdaje státu a nezvyšovat daně nebo stavět se proti „ideologickým agendám“.Kampaň Motoristů podpoří i europoslanec, čestný předseda a hlavní tvář strany Filip Turek. Ten pravidelně vyvolává kontroverze, nedávno například svou příliš rychlou jízdou. Média teď navíc zpochybnila jeho pověst závodníka. Zda bude sám Turek do Poslanecké sněmovny kandidovat, ještě neoznámil. Narozdíl od loňských evropských voleb, kdy strana ve spolupráci s hnutím Přísaha získala dva mandáty, půjde do sněmovních voleb samostatně. Její ambicí je podle Macinky stát se součástí příští vládní koalice. Podle posledního volebního modelu agentury Median by se Motoristé do dolní komory parlamentu dostali a dokonce zaznamenali růst ze šesti sedm procent. Průzkumy dalších agentur ale ukazují spíše na opačný trend. Podle STEM Motoristům klesla podpora na 3,6 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by nedosáhli ani podle dat NMS. Jak chtějí Motoristé opravit Česko? Na koho chtějí v kampani mířit? A proč Filip Turek váhá s oznámením, zda bude kandidovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. S...

2025-05-21•36mins
#7

Úředníci shodí dvě patra a diví se, že nejsou sociální byty, kritizuje Fialův poradce

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Už třetím rokem podnikatelé v Česku vyzývají vládu, aby se probudila a změnila tuzemskou ekonomiku, protože jinak bude naše země stagnovat a pomalu zaostávat. Co udělal Fialův kabinet pro restart ekonomiky?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Vláda Petra Fialy (ODS) představila svoji vizi s názvem Restart Česka v polovině mandátu. Šlo o plány, jak nastartovat ekonomiku tak, aby se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál. Kabinet se tak pokusil odpovědět na opakované výzvy zástupců firem i zaměstnanců, aby přišel s rozvojovou vizí na příští roky. Zejména zástupci průmyslu hlasitě apelovali k co nejrychlejší akci s tím, že Česku ujíždí vlak. Naposledy v pondělí prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti pomohou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Řada investic půjde například do infrastruktury.Koaliční vláda už toho sama do voleb změnit mnoho nestihne. Ministři na svém posledním zasedání minulou středu uvedli, že kvůli blížícím se volbám už do podzimu moc zákonů neprojednají. Výjimkou mohou být například urgentní předpisy. Kam nás vláda za čtyři roky posunula? Ujíždí Česku stále vlak? A je selhání, kam se dostala jednání o dostavbě Dukovan? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-05-20•39mins
#8

Rusům se ve válce nedaří. A platí za to neskutečnou cenu, říká odborník

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem...

2025-05-16•35mins

Listen to your favourite podcasts.

Now ad-free.

Download herd and enjoy uninterrupted, high-quality podcasts without the wait.

Download on the
App Store
#9

Fico má pečlivě připravenou strategii, říká expertka

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Od atentátu na slovenského premiéra uplynul přesně rok. Robert Fico z útoku dodnes viní opozici a nedávno prohlásil, že podobný útok teď hrozí znovu. Jak atentát proměnil Slovensko?Hostem Ptám se já byla slovenská politoložka Darina Malová.Slovensko má za sebou přesně rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Loni v květnu ho postřelil útočník při setkání s občany po výjezdním jednání vlády v Handlové. Policisté atentátníka bezprostředně po střelbě zadrželi, hlavní líčení s ním by mělo u soudu začít v červenci. Premiér označil střelce za aktivistu opozice, odpovědnost za atentát přisuzovali opozičním stranám opakovaně také další představitelé vlády. Slovenský kabinet znovu zasedá v Handlové právě dnes. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) na čtvrtek ve městě také ohlásila vzpomínkovou akci, na kterou svolala své sympatizanty. Podle některých zástupců opozice chtějí vládní politici udělat z Handlové poutní místo ve snaze překrýt pochybení při svém vládnutí.V uplynulých dnech Fica také kritizovali za jeho cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Slovenský premiér se akce zúčastnil se jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině.Jak Fico s atentátem zachází a jak to proměňuje slovenskou politickou scénu? Do jaké kondice se dostala opozice? A kam Slovensko směřuje? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-05-15•33mins
#10

Návrat do roku 1997 je pro nás nepřijatelný, říká český velvyslanec v Moskvě

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do Ruska se po několikaleté přestávce vrátí český velvyslanec. Už o víkendu by se měl své role ujmout diplomat, bývalý náměstek a expert na vyzbrojování Daniel Koštoval. Co bude v Moskvě jeho hlavním úkolem?Hostem Ptám se já byl nový velvyslanec v Moskvě Daniel Koštoval. Česká republika bude mít poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 svého velvyslance přímo v Rusku. Daniel Koštoval má do Moskvy odjet tento víkend. Jeho předchůdce Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 ale pobýval v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni.Jak už nový velvyslanec Koštoval naznačil minulý týden novinářům, očekává s ruskou stranou dialog. Jako hlavní cíl si stanovil pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči Česku a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Rusku chce především hájit české zájmy. „Rusko má vůči Česku své mocenské zájmy,“ řekl v Prám se já Koštoval. A připomněl ruský návrh pro NATO z prosince 2021: „Tam se říká, že by měl být vrácen stav poměru v Evropě před květen 1997 a že by jsme neměli být plnohodnotným členem NATO (…) A to je pro nás nepřijatelné.“Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij už vyjádřil očekávání, že Koštovalův nástup kladně ovlivní rusko-české kontakty v Moskvě a snad i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“ a odrážející „téměř nulovou“ úroveň nynějších vztahů mezi zeměmi.Daniel Koštoval nastupuje na post velvyslance v Moskvě s dlouholetými zkušenostmi diplomata. Působil také na ministerstvu obrany například jako náměstek pro vyzbrojování a poslední roky v soukromém sektoru jako bezpečnostní analytik. V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Proč v Moskvě potřebujeme velvyslance? A jaký očeká...

2025-05-14•43mins
#11

Systém zavedený Plagou selhal, kritizuje ministr školství

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Řada důležitých změn ve školství, které slibuje vládní novela, má namále. Kvůli spornému převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce totiž zákon už měsíce blokuje opozice. Projde novela školského zákona?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). O novele školského zákona by měla Sněmovna finálně rozhodovat 28. května. Po obstrukcích opozice si pevný termín prosadili koaliční poslanci. Projednávání dlouho očekávaného zákona se přitom zadrhlo v podstatě na jednom bodě, převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce. Zástupci ANO a SPD vládě vytýkají, že navrhovaná reforma týkající se nepedagogů je nepřipravená, nedomyšlená a nechtějí ji ani samosprávy, školy ani školské odbory.Šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN) kritiku odmítá s tím, že vychází ze vzdělávací strategie, kterou schválila už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Školy a jejich zřizovatelé se podle něho nemusejí obávat toho, že by peníze na platy školníků, uklízeček, kuchařek a administrativních pracovníků nedostaly.Ministr dlouhodobě čelí kritice nejen kvůli změně školského zákona. Ale také například kvůli revizi rámcových vzdělávacích programů nebo kvůli tomu, že se nepodařilo navýšit financování vzdělávání tak, jak si vláda předsevzala. Beka navíc průběžně kritizují i koaliční a straničtí partneři. Jak si vysvětluje svou nízkou popularitu? „Neškodím staně ani vládě, dělám kroky, které jsou důležité a správné. A samozřejmě každá změna je provázena určitou dávkou kritiky a obavami. Ale ty změny jsou potřeba,“ reagoval Bek a dodal: „Školství nezbytně potřebuje změny, nemůže je odkládat. Každý rok, který je odkládáme, se projevuje negativně, projevuje se na prohlubování nerovností. Ten systém zavedený Robertem Plagou (ministrem školství ve vládě An...

2025-05-13•40mins
#12

Pokud by byl Václav Moravec v jakémkoli ohrožení, půjdu na barikády, říká Železný

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize se krátce před sněmovními volbami ocitla ve velké nejistotě. Rada ČT odvolala ředitele Jana Součka zhruba rok a půl poté, co ho stejní radní zvolili. Jak dění dopadá na samotné veřejnoprávní médium a jeho novináře? Hostem Ptám se já je moderátor České televize Jakub Železný. Česká televize hledá nového generálního ředitele. Hned poté, co Rada ČT v úterý odvolala z funkce Jana Součka, se začala v médiích objevovat první jména jeho možných nástupců. Nového šéfa ČT chce rada zvolit 18. června. Zájem o uvolněný post na Kavčích horách už potvrdila například předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. Kandidaturu vážně zvažuje také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena. Hovoří se i o programovém řediteli Milanu Fridrichovi nebo šéfovi obchodu Hynku Chudárkovi, který dříve vedl televizi Óčko. Kandidaturu zvažuje i známá tvář veřejnoprávní televize Jakub Železný. Ten moderoval hlavní zpravodajskou relaci Události od dubna 2012 do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů. V současnosti působí v ČT jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a moderuje pořad Historie.cs.Dosavadní generální ředitel Jan Souček skončil ve vedení televize zhruba po roce a půl. Jeho odvolání radní zdůvodnili tím, že několikrát porušil zákon o ČT. Například podle nich nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj.Bývalý generální ředitel taková tvrzení odmítl s tím, že se nezakládají na pravdě. ČT je podle něj v dobré kondici. Díky nedávnému zvýšení televizních poplatků má zajištěné financování na desítky let dopředu a chystá řadu nových projektů. Podle čeho by Rada ČT měla vybírat nového ředitel...

2025-05-07•33mins
#13

Xaver Veselý už dávno neměl být radním ČT, zkusíme to zvednout, říká poslanec

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize je ode dneška bez generálního ředitele. Rada ČT odvolala Jana Součka poté, co se dostal do ostrého střetu s řadou radních, některé obvinil z vydírání. Co s televizí bude? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN, poslanec a člen sněmovního mediálního výboru Jan Lacina.Generální ředitel České televize Jan Souček po roce a půl končí na Kavčích horách. Pro jeho odvolání z funkce dnes na mimořádném zasedání Rady ČT zvedlo ruku 15 ze 17 přítomných radních. Na tento krok potřebovali minimálně 12 hlasů. Důvodem bylo podle rady Součkovo několikeré porušení zákona o ČT.S řadou radních se dosavadní ředitel v posledních týdnech dostal do ostrého střetu. Někteří mu začali otevřeně vyčítat manažerská pochybení. Pro jeho odvolání si pak otevřeli v březnu cestu, když mu udělili výtku. V ní Součka kritizovali za nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv nebo komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Následně mu rada snížila loňský bonus na deset procent. Další výtky za porušení zákona o ČT udělili radní řediteli také na dnešním jednání před hlasováním o jeho odvolání.Souček už první výtku označil za neopodstatněnou. Tvrdil také, že ho v minulosti někteří radní vydírali.Generálním ředitelem České televize byl Jan Souček od října 2023. Zvítězil ve výběrovém řízení nad jejím nejdéle sloužícím šéfem Petrem Dvořákem. Na jmenování nového generálního ředitele má podle zákona Rada ČT tři měsíce. Do té doby by měl podle statutu ČT veřejnoprávní televizi řídit šéf divize Korporátní služby, kterým je v současnosti Michal Fila.Vydírali radní ředitele ČT? Poškodí reputaci a důvěryhodnost televize současné dění? A s jakou strategií půjde hnutí STAN do sněmovních voleb?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, od...

2025-05-06•35mins
#14

V září by mohla být situace na Ukrajině úplně jiná, říká Landovský

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějšekem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. „Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský. Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“ V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Narozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský. Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte...

2025-05-05•36mins
#15

Jsme vždy překvapení, kolik mýtů a lží je tady o mladých, říká Stárek

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy D...

2025-04-29•46mins
#16

Případ Sama doma byl strašlivý, kritizuje radní. Součka by odvolal

Kdybych byl na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán, prohlásil před dvěma týdny radní ČT Vlastimil Ježek na adresu generálního ředitele televize Jana Součka. Ten už vzkázal, že odstoupit nehodlá. Dojde na jeho odvolání? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Vlastimil Ježek. Rada ČT si otevřela cestu pro odvolání generálního ředitele Jana Součka v březnu, kdy mu vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv během 12 měsíců odvolat. Nespokojenost s výkony generálního ředitele dali radní následně najevo i snížením jeho odměny za loňský rok na deset procent. A podle člena rady Vlastimila Ježka to byl jasný vzkaz. „Kdybych byl já na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán,“ prohlásil na Součkovu adresu Ježek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vlastimil Ježek v Ptám se já ostře zkritizoval pořad České televize Sama doma, jehož díl si v rámci product placementu „zaplatila“ klinika reprodukční medicíny Reprofit impéria Andreje Babiše. „To byl strašlivé,“ řekl Ježek konkrétně.Generální ředitel tento týden vzkázal, že odstoupit nehodlá. A v otevřeném dopise vyjádřil nesouhlas s argumenty radních pro udělenou výtku. Rada podle něj neměla k dispozici všechna fakta a hlasovala bez rozpravy. Dnes Jan Souček na síti X označil dění posledních dní za začátek ostré fáze útoku na jeho osobu. Načasování podle něj není náhodné. Pokud by mělo na Součkovo odvolání dojít, radní by to měli učinit nejpozději do poloviny června, aby stihli zvolit a jmenovat nového ředitele do podzimních parlamentních voleb.Proč by měl podle radního Ježka generální ředitel ČT rezignovat? Jakých chyb v řízení televize se měl dopustit? A mají radní představu, kdo by měl místo Jana Součka ČT vést?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech ...

2025-04-24•32mins
#17

Opravdová krize s místy na středních školách teprve bude, říká radní

Žáci, kteří za sebou mají přijímačky na střední školy, už čekají, kam se dostanou. Stejně jako loni bude největší bitva o místa v Praze, která roky nestíhá reagovat na velkou poptávku zejména po dobrých školách. Proč se to hlavnímu městu nedaří? Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Deváťáci i žáci z pátých a sedmých tříd mají letošní přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia z větší části za sebou. Na konci dubna se chystá náhradní termín pro uchazeče, kteří byli v původním čase zkoušky nemocní. Výsledky prvního kola pak školy zveřejní 15. května. Studenty, kteří se nikam nedostanou, čeká v květnu kolo druhé. Přihlášky na střední školu si letos podalo 154 tisíc uchazečů, tedy o tři tisíce méně než loni. I letos se očekává boj o místa, především na vyhledávaných středních školách a gymnáziích. Nejhorší je už tradičně situace v Praze, i kvůli velkému množství zájemců ze Středočeského kraje.Veřejná gymnázia v hlavním městě podle dat Cermatu letos nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících. Oproti roku 2024 jen o čtyři více. Kapacity dohání alespoň soukromé školy, ve kterých se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.Magistrát ale nedávno představil vlastní data, podle kterých kapacita míst na středních školách v Praze roste. Ve srovnání s rokem 2023 o 1651 míst, z toho 1112 právě na gymnáziích. V případě soukromých škol se počet gymnaziálních míst zvýšil o 5269. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se hlavní město v posledních letech snaží počet míst na gymnáziích navyšovat zejména s pomocí přístaveb a úprav. Odborníci opakovaně kritizují postup Prahy jako pomalý. Má hlavní město plán, jak do budoucna navýšit kapacity středních škol? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech ...

2025-04-24•39mins
#18

Putin chce další bonusy, Krym je jasná věc, říká novinář k vyjednávání o míru

Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všec...

2025-04-22•31mins
#19

Stavební řízení je naprostý lapsus této vlády, říká ministr

Po několika odkladech ministerstvo pro místní rozvoj stále nezveřejnilo slibovaný audit digitalizace stavebního řízení. Podle resortu je stále v pracovní verzi. Kdy bude jasno, co se s digitalizací stalo a kdo za to nese odpovědnost?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, jehož účelem má být komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení (DSŘ), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) sliboval na podzim po svém nástupu do funkce nejpozději v lednu. Jeho zveřejnění ale resort několikrát odložil. Tento týden ve čtvrtek na brífinku s novináři pak ministerstvo pouze reagovalo na únik pracovní verze právní části auditu, o kterém informovaly Seznam Zprávy minulý týden. Ministr Kulhánek uvedl, že audit ještě není hotový, čeká na vyhotovení připomínek a na druhou, technickou část. Opoziční hnutí ANO vzápětí oznámilo, že chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a je kvůli nezvládnuté digitalizaci připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nepovedené DSŘ označilo za největší selhání veřejné správy od revoluce. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což vedlo k odchodu jeho strany z vlády. Termín dokončení digitalizace celého systému kabinet odložil na rok 2028. Jak se daří náprava digitalizace stavebního řízení? A kdy se konečně povolování staveb v Česku zásadně zrychlí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-04-17•32mins
#20

Dvě kasty: vlastníci bydlení a ostatní. „Musíme se bavit o danění,“ říká analytička

Česko trápí nedostatek dostupného bydlení. Poslanci ve Sněmovně po měsících dohadů schválili zákon, který má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí. Co novinka přinese? Hostem Ptám se já byla analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.Stejně jako předešlé vlády sliboval také kabinet Petra Fialy (ODS), že zvýší dostupnost bydlení v Česku. Premiér téma označil za jednu ze svých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart země. Řešení letitého problému by měl pomoci i nový zákon o podpoře bydlení, který vláda představila loni na jaře a který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Sněmovna ho dnes po několika odkladech schválila. Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích: garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by zájemcům pomáhali bydlení získat, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Dosavadní přístup kabinetu k oblasti bydlení a navazujícího systému podpory opakovaně kritizují organizace zabývající se problematikou bydlení. Zároveň upozorňují, že Česká republika čelí bytové krizi, která ohrožuje desetitisíce domácností. Komu nový zákon skutečně pomůže? Co potřebuje český trh s byty? A jak reálné jsou sliby politických stran?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-04-16•33mins
#21

Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, říká vládní zmocněnec

Donald Trump v kampani s nadsázkou sliboval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Po nástupu do funkce uznal, že to bude trvat déle. Jeho tým zmiňoval, že doufá v dosažení příměří do Velikonoc. Kam Trump dokázal za tři měsíce konflikt posunout? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil přesvědčení, že by se už brzy mohlo přiblížit jím slibované příměří na Ukrajině. V pondělí prohlásil, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Trumpova zpočátku velmi intenzivní iniciativa ale zatím žádné konkrétní změny nebo zklidnění situace nepřinesla. Podle Kopečného Ukrajinci pochopili, jak přistupovat k Trumpovi. „Prezident Zelenskyj to od schůzky v Bílém domě dělá dobře. Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, ale pragmaticky hovoří o ekonomických výhodách toho spojení. Když Zelenskyj začne mluvit o patriotech, okamžitě řekne: my si to chceme zaplatit za vlastní peníze, pojďme se o tom bavit,“ popsal Kopečný.Boje na Ukrajině ale dál pokračují a oběťmi krvavých útoků jsou i nadále civilisté. Podle OSN už od zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 zahynuly tisíce ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Civilních obětí přibývá i na ruské straně. Moskva ale stále trvá na tom, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle.“ Kreml toto tvrzení zopakoval i po nedělním leteckém úderu na město Sumy na severu Ukrajiny. Ruský útok na Květnou neděli, kdy mnoho věřících mířilo do kostela, podle úřadů připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí zranil. Úder, který patří k nejtragičtějším v letošním roce, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za terorismus. Jaké máme další plány týkající se pomoci Ukrajině? A jak daleko je konec války?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových apli...

2025-04-15•33mins
#22

Trump ukázal, kde je jeho práh bolesti, říká investor

Americký prezident Donald Trump bezprecedentně rozhýbal světové trhy. Hrozbou vysokých cel pro celý svět srazil cenu akcií na světových burzách a vyvolal paniku mezi obchodníky i veřejností. Teď zase otočil. Jak jeho kroky chápat? Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš.Další den, další prudká změna kurzu americké administrativy. Prezident Donald Trump ve středu překvapivě pozastavil na devadesát dní vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak cla zvedl ze 104 na 125 procent. Zároveň ale řekl, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout se všemi partnery včetně Číny.Trump uvalením takzvaných recipročních cel na desítky zemí po celém světě v minulém týdnu vyvolal paniku a propad globálních trhů. Sám přitom do poslední chvíle, než oznámil odklad nových celních opatření, vyzýval ke klidu. „Trump nám včera ukázal něco velice důležitého, že jeho práh bolesti není tak velký, jak si představoval. A z hlediska teorie her, myslím, že Čína to určitě nenechala bez povšimnutí. Tedy to, že když trh klesnul zhruba o 10 % a možná ještě důležitěji, když úrokové sazby na amerických obligacích vystřelily docela prudce o nějakých 60 bodů, tak Trump couvnul,“ řekl Jonáš. Podle něj Trump tak ukázal, kam až je ochoten jít a kde začne couvat.Aktuální vývoj okamžitě přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trumpovo oznámení už ve středu výrazně podpořilo akcie ve Spojených státech. Na jejich růst ve čtvrtek navázala Asie a výrazným růstem zahájily obchodování také akcie v Evropě.Kritici americké hlavy státu už podle tamních médií hovoří o možné manipulaci s trhem. Trump totiž na své sociální síti Truth Social jen pár hodin před vyhlášením pozastavení recipročních cel vybízel k nákupům. Podle Bílého domu ale prezident chtěl jen „ujistit trhy a Američany o jejich ekonomické bezpečnosti tváří v tvář neustálému šíření strachu ze strany médií“.Co je za Trumpovou náhlou otočkou? Jak vážně brát podezření na to, zda nešlo o manipulaci s trhy? A kam může vyeskalovat celní vá...

2025-04-10•32mins
#23

Nechceme se zadlužit? Tak musíme zvýšit daně, říká ekonom ke zbrojení

Česko chce během několika málo let zásadně zvýšit výdaje na obranu. Vláda Petra Fialy na ni chce dávat tři procenta HDP. Je ale možné, že na červnovém summitu NATO bude tlak na výdaje ještě větší. Kde na to vzít? Hostem Ptám se já byl ekonom z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský. Česko si dalo závazek do roku 2030 postupně zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Návrh vlády Petra Fialy (ODS) podpořilo i opoziční hnutí ANO.Požadavky spojenců by ale mohly být brzy ještě větší. Obranné výdaje a jejich navýšení mají být jedním z hlavních témat summitu NATO, který se uskuteční na konci června v Haagu. Původní cíl vydávat na obranu dvě procenta HDP plní podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento závazek splnilo teprve v loňském roce. Podle představ amerického prezidenta Donalda Trumpa by přitom členové NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP.Jaký model financování armády a zbrojení je dlouhodobě nejlepší? A jak to udělat, abychom současně mohli zlepšovat školství a měli dost na zdravotnictví i důchody?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-04-09•33mins

Listen to your favourite podcasts.

Now ad-free.

Download herd and enjoy uninterrupted, high-quality podcasts without the wait.

Download on the
App Store
#24

V prvních hodinách zrušíme Foltýnův odbor na Úřadu vlády, říká Havlíček

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-04-08•47mins
#25

Nepřibližujte se k pastvinám a farmám, vyzývá kvůli slintavce ministr

Ceny potravin v Česku může ohrozit epidemie slintavky a kulhavky. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo, že proto omezí nákladní dopravu ze Slovenska.Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Česko chystá další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možné překračovat hranice jen na vybraných místech: „Jsou to ty čtyři už známé, to znamená Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot. A k tomu přidáme ještě hraniční přechod Hodonín.“„Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr. Lidé by se podle něj neměli přibližovat k hospodářským zvířatům. „Pro zvířata je to ta nejnakažlivější choroba. Nikdy nevíte, co si přinesete na botě nebo oblečení. Lidé by se vůbec neměli přibližovat k ohradám a farmám,“ vyzval ministr.Aktuálních cel na dovoz do Spojených států, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, se Evropa podle ministra nezalekne. A bude na ně adekvátně reagovat, mezi možnými nástroji Výborný zmínil možnost zavedení evropské digitální daně. Zároveň přiznal, že americká cla se mohou nepřímo promítnout i do cen potravin. Ale větší nebezpečí vidí v epidemii slintavky a kulhavky.Cla na dovoz zemědělských produktů do USA můžou podle odborníků vytvořit přetlak nabídky na evropském trhu a zhoršit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu. Z Česka tam ale loni směřovalo zhruba půl procenta agrárního vývozu. Dopady možných cel proto budou spíše na evropský trh - a nás ovlivní až druhotně.Dá se na českém trhu čekat větší konkurence evropského zboží? Jsou opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky dostatečná? A čím chce Spolu porazit ve volbách hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů naj...

2025-04-03•34mins
#26

Nechci trafiku a dopadnout jako Lipavský, říká Zahradil

Jan Zahradil byl členem ODS 34 let. Kdysi možný nástupce Václava Klause byl prvním místopředsedou, 20 let strávil v europarlamentu. Před pár dny ze strany ale odešel a začal spolupracovat s Motoristy. Proč opustil ODS? Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a bývalý první místopředseda ODS Jan Zahradil. Zahradil, který na konci března po 34 letech opustil řady ODS, bude nově spolupracovat s Motoristy sobě jako expert na zahraniční politiku. O poslanecký mandát v podzimních sněmovních volbách prý usilovat nehodlá. Motoristy ale označil za „nadějnou politickou formaci, která se může stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu“. Což je směr, od kterého se podle něj občanská demokracie odtahuje.Ke směřování strany byl Jan Zahradil kritický dlouhodobě, v poslední době mu hodně vadila zejména koalice Spolu. Svůj odchod z ODS oznámil minulý týden. V dopise premiérovi a předsedovi občanských demokratů Petru Fialovi napsal, že se rozšiřuje propast mezi jeho názory a názory vedení strany. A že nebude koalici Spolu ani volit. Fiala bývalému místopředsedovi strany poděkoval za všechno, co pro ODS udělal. Zahradil byl výraznou tváří občanských demokratů jak na poli tuzemské, tak evropské politiky. Šest let byl poslancem, od roku 2004 do loňska pak zasedal v Evropském parlamentu.Co od přesunu k Motoristům Zahradil očekává? Opravdu nebude kandidovat ve sněmovních volbách? A jakou roli podle něj Motoristé po volbách sehrají?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-04-02•39mins
#27

Záleží na rodičích. Na školách se rozevírají sociální nůžky, říká učitelka nejen k přijímačkám

Ministerstvo školství nedávno schválilo největší reformu výuky za posledních 20 let. Změny se mají týkat i matematiky, která by měla být těžší než dosud. Co žáky základních škol v matematice čeká? A jak se co nejlépe připravit na přijímačky na střední?Hostem Ptám se já byla Eva Matějková, učitelka matematiky ze ZŠ Trnka v Dobříši na Příbramsku a finalistka letošního ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize.Už za pár let by se mělo na českých základních školách učit podle nových rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty mají děti lépe připravit na 21. století. Soustředit se budou na větší procvičení klíčových znalostí, slibují méně biflování a lepší propojení s praktickým životem. Největší reformu vzdělávání v mateřských a základních školách za 20 let připravovalo ministerstvo školství několik let. Nejvýraznější změny se mají týkat cizích jazyků a matematiky. Právě ta by měla být náročnější (nově žáky čeká například výuka kvadratických funkcí nebo řezy tělesy).Školy se můžou od letošního září dobrovolně zapojit do pilotního testování projektu. Od školního roku 2026/2027 budou nové RVP povinné pro první a šesté třídy. V roce 2031 už budou povinné pro všechny. Na úpravy vzdělávacích programů na základních školách chce ministerstvo navázat změnou přijímacích zkoušek na střední školy.Jak zlepšit vztah českých dětí k matematice? Proč mají tak často problém se slovními úlohami? A jak zabodovat u letošních příjímacích zkoušek na střední školy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-04-01•35mins
#28

To nemůže soudný člověk říct, reaguje radní na Součkovo přirovnání k Horákové

V České televizi roste nejistota. Vedle vypjatého jednání o navýšení koncesionářských poplatků a plánů opozice na změnu veřejnoprávních médií udělila Rada ČT výtku generálnímu řediteli Součkovi a otevřela si tak cestu pro jeho odvolání. Hrozí jeho konec v čele televize? Hostem Ptám se já byl předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Kvůli posunu účinnosti novely, která zvyšuje televizní poplatek, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček 12. března, že z obrazovek dočasně zmizí sedm zpravodajských pořadů (mezi nimi například Interview ČT24 Speciál, Týden v politice, Regiony ČT24 nebo Fokus Václava Moravce). Zdůvodnil to úsporou 6,5 milionu korun do konce roku. Později televize doplnila, že zavedla dodatečná úsporná opatření za 50 milionů korun. Ředitel uvedl, že je to nezbytný krok pro případ, že by mediální novela neprošla Senátem nebo jí nepodepsal prezident. Kromě úspor a rušení pořadů vyvolal v březnu v televizi další nejistotu i krok Rady ČT, která vyjádřila se Součkem nespokojenost a udělila mu výtku. Ta se týkala nestandardního přiznávání odstupného, nadbytečného znepřístupňování částí smluv i komunikace s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Při trvající nespokojenosti přitom může ředitele rada po udělení výtky během 12 měsíců odvolat. Souček se v reakci na postup radních ohradil, že rezignovat nehodlá a v e-mailu adresovaném vedení televize označil jednání Rady za „předem připravený proces s Miladou Horákovou“.„Myslím, že to byla bezprostřední, velmi emotivní reakce. Kdyby s ní počkal třeba o jeden den, tak by už tohle vyjádření s tou Miladou Horákovou…, to je prostě hrozné. Jak to může soudný člověk říct?“ komentoval to předseda Rady ČT Karel Novák s tím, že situace mezi radními a generálním ředitelem je aktuálně trochu klidnější. „Dnes (ve středu 26. března, kdy byl rozhovor pro Ptám se já natáčen, pozn. red.) byl Jan Souček na radě. Komunikovali jsme s ním normálně. Neříkám, že se to vrátí úplně do normálu jako předtím, ale vrátí se t...

2025-03-27•38mins
#29

Česká ekonomika je na hranici svých možností, říká Musil ke zbrojení

Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel. Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil s tím, že je v tomto ohledu mírným optimistou.Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-03-26•36mins
#30

Náborový příspěvek milion je nesmysl, říká Řehka

Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. „V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. „Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na ...

2025-03-25•49mins
#31

Putin má zájem na zničení Ukrajiny. Neustoupil z ničeho, říká Lipavský

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle. Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia. Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Radia Svobodná Evropa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-03-24•39mins
#32

Osmiletá gymnázia bychom měli omezit, říká Plaga

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr školství za ANO a předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga (nestr.). Někdejší ministr školství ve vládě Andreje Babiše (ANO) v letech 2017 až 2021 sice po neshodách se svým stranickým šéfem z hnutí odešel, teď se ale hodlá do vysoké politiky vrátit. Robert Plaga, který je v současnosti šéfem Národního akreditačního úřadu, by v případě vítězství ANO v podzimních sněmovních volbách rád zamířil zpátky do ministerského křesla. K návratu ho podle něj motivovalo naštvání na to, jak resort vede ministr Mikuláš Bek (STAN). Ten je podle Plagy k lidem ve školství elitářský a arogatní, ale hlavně nezvládl prosadit důležité reformy (jako třeba novelu školského zákona nebo změnu rámcových vzdělávacích programů), ani získat pro resort potřebné peníze. Budoucí možný ministr školství už proto slibuje změny, včetně navýšení rozpočtu. Navýší ANO výdaje na školství, jak si představuje Robert Plaga? Co přesně chce v resortu změnit? A jak mu je sympatická současná politika hnutí Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-03-19•43mins
#33

Bezpečnost musí být taky energetická, dává smysl si energii vyrábět, říká Hladík

Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy ...

2025-03-18•38mins
#34

Blbá zpráva pro celou zemi, říká Šulc k postojům ANO ke zbrojení

Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly? Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc. Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády. Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se můžou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-03-13•34mins
#35

Fiala: Je možné, že tři procenta na obranu nebudou stačit

Půl roku před sněmovními volbami v průzkumech drtivě vede hnutí ANO. Může to ještě něco změnit? „Věřím, že to zvrátíme. Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. A pak jsme vyhráli,“ prohlásil premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který byl hostem pořadu Ptám se já. Opoziční hnutí ANO Andreje Babiše se už dlouhé měsíce drží v čele předvolebních průzkumů. A stále si polepšuje. Podle agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny na přelomu února a března vyhrálo ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by nyní volilo 17,1 procenta voličů.Předseda vlády a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) přesto věří, že se trend ještě může otočit. „Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. To koalice Spolu nehrála prim v průzkumech, dokonce jsme často nebyli ani druzí, pak jsme ty volby vyhráli. Myslím, že není tak důležité, jak kdo běží v průběhu toho závodu, důležité je, kdo je ve finále, v cíli.“Favorizované ANO mezitím rozjelo tvrdou protivládní kampaň, ve které na billboardech Fialu označilo za „nejhoršího premiéra na světě“. Koalice Spolu s kampaní začne na přelomu března a dubna. Pochybnosti o tom, zda je v očích voličů dostatečně rozhodným lídrem pro současnou nestabilní zahraničně-politickou situaci, premiér nemá. „Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda,“ řekl Fiala s tím, že by byl rád, kdyby jeho kabinet dostal šanci pokračovat po volbách v rozdělané práci.Na veřejnost v posledních měsících pronikají otevřené spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Podle Fialy jim jde o stejnou věc a proběhla i domluva, že spolu budou komunikovat: „Mám důvěru v Janu Černochovu i Karla Řehku. Ani na minutu jsem nepřemýšlel, že bych je měl odvolat.“V rozhovoru pro Ptám se já Fiala také odpovídal na to, kam mají jít zvyšované výdaje na obranu, jakou roli teď můžeme sehrát při řešení budou...

2025-03-12•44mins
#36

Hnutí ANO ukazuje, že si připravilo novou strategii, říká sociolog

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň....

2025-03-11•37mins
#37

Férově říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je budeme naplňovat, říká Nacher

Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl. Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců. Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet. Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech...

2025-03-10•47mins
#38

Američané mají zjevně neúspěch při jednání s Rusy, říká odborník

Spojené státy a Ukrajina mají na druhý pokus podepsat dohodu o nerostných surovinách. To vše po ostré rozepři minulých dní, kdy prezident Trump obvinil Ukrajinu z nezájmu o mír a oznámil zastavení další vojenské pomoci. Jaký dopad bude smlouva mít? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Další obrat ve velmi napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Kyjev je připravený podepsat dohodu o nerostech. Odkazoval přitom na dopis, který v úterý dostal od ukrajinské hlavy státu, Volodymyra Zelenského. Dopis byl jedním ze vstřícných kroků ukrajinského prezidenta po páteční roztržce v Oválné pracovně, kde se měla dohoda původně stvrdit. Zelenskyj poté opustil Bílý dům předčasně. Trump pak v úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Jak však upozornil Votápek, stranou zájmu trochu zůstávají výsledky rokování mezi Washingtonem a Moskvou. „Oni mají zjevný neúspěch při vyjednávání s Ruskem, nedokázali Putina k ničemu přitlačit, nedokázali Moskvu přivést k tomu, aby skutečně uzavřela mír,“ řekl Votápek.Trump má podle něj „problémy s tím, aby si lidi nevšimli, že jeho plán donutit Rusko k míru zatím selhává.“ „A tak přichází s dalším podobně bombastickým plánem oddělit Moskvu od Pekingu,“ dodal Votápek.Čeho prezident Trump politikou posledních dní dosáhl? Jaké kroky od něj čekat dál? A jak celou situaci ustojí Evropa? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-03-05•42mins
#39

Důležité je "nakoupit" občany pro změnu, říká Horská k výdajům na obranu

Donald Trump rozhodl o zavedení vysokých cel. Evropa potřebuje zbrojit a Česko spolu s ní. Jak se k tomu postaví Brusel i Praha?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská. Americký prezident Donald Trump rozbouřil zavedením nových cel světové burzy. Kvůli obavám z cel na automobilky výrazně klesají středoevropské burzy včetně pražské a nejvíce na opatření doplácejí automobilky.„Nejlepší je spolupráce. Na clu nevydělají američtí občané a možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn, ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, přes cenu, úroveň zboží a životní náklady,“ upozornila Horská.Evropa zároveň potřebuje více zbrojit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy “. Na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a také okamžitou pomoc Ukrajině by mělo jít až 800 miliard eur (v přepočtu 20 bilionů korun).Leyenová v souvislosti s tím oznámila, že chce rozvolnit rozpočtová pravidla EU, aby umožnila členským zemím zvýšit investice bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.Plán na to, kde na obranu vezme více peněz Česko, by měl v nejbližší době představit svým kolegům ve vládě premiér Petr Fiala (ODS). Ten v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat obranný rozpočet. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do jak hlubokých dluhů může Česko i Evropa jít? A jak ke zbrojení přistoupit, abychom tím rozhýbali evropské ekonomiky a inovace?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na...

2025-03-04•41mins
#40

Pokud nebudeme dávat více na obranu, je s námi amen, říká Pojar

Vztahy Evropy a Ameriky se dostaly na jeden z nejkrizovejších bodů od druhé světové války. Musíme k tomu přistupovat rozumně, chladnokrevně, s rozmyslem - a snažit se, aby k další eskalaci nedošlo, myslí si Tomáš Pojar.Hostem speciálního vysílání Ptám se já k aktuálním vztahům Evropy a USA byl i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.„Je škoda, jak to celé dopadlo a je potřeba tu situaci napravit a pokud možno neprohlubovat roztržku napříč Atlantikem. Musíme začít chodit s pozitivní agendou. A tu má teď na starosti dát dohromady dvojice prezident Macron a premiér Starmer s podporou zemí, které se v Londýně sešly. A já myslím, že to je správná cesta,“ řekl Pojar k hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským a následnému summitu v Londýně.Podle něj je čas jednat: „Nemáme fňukat, že jsme nebyli přizváni k jednání mezi Ruskem a Amerikou, ale máme přijít s pozitivní agendou toho, jakým způsobem tu válku zastavit. A to za podmínek, že nebude prostě další kolo válčení brzy poté, co bude toto zastaveno a ještě ve větší míře.“Nutnost navyšování výdajů na obranu je podle Pojara věc v podstatě bez diskuze. „Každý rozumně uvažující člověk ví, že se mění situace ve světě, že se mění situace v Evropě, a to poměrně dramaticky. A že musíme být silní ekonomicky, silní v obraně. A kdo bude silný ekonomicky a kdo bude silný v obraně, ten bude se moci lépe bránit a nakonec bude bohatší,“ řekl premiérův poradce.Česko je podle něj schopno i nadále nabízet posilování obranyschopnosti ukrajinské armády: „Na tom děláme již tři roky. A nejlepší a největší pilíř těch bezpečnostních garancí je a bude silná ukrajinská armáda. Protože když nebude silná ukrajinská armáda, žádné další bezpečnostní garance nemají smysl.“--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím...

2025-03-03•17mins
#41

Peníze za pupík? Metody v kauze Motol jsou devadesátkové, říká expertka

Korupční kauza okolo pražské fakultní nemocnice Motol se už teď řadí mezi největší případy poslední doby. Kam až v českém zdravotnictví korupce sahá? A jak moc jsou jí Češi dnes přístupní? Hostem Ptám se já byla socioložka Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR, která ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti tři roky mapovala korupci ve veřejném sektoru. Právě ve zdravotnictví se podle ní v Česku s korupcí setkáváváme nejčastěji. „Zdravotnictví je korupcí prolezlé, obecně je to rizikový sektor. A nemocnice jsou extrémně riziková oblast,“ uvedla Bašná ke kauze veřejných zakázek v pražské Fakultní nemocnici v Motole. V rozsáhlém korupčním skandálu policie stíhá 17 lidí obviněných kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Celkem má jít o zakázky za více než čtyři miliardy korun. V případě odsouzení hrozí hlavním podezřelým v čele s bývalým ředitelem nemocnice Miloslavem Ludvíkem a šéfem České unie sportu Miroslavem Janstou až dvanáctileté vězení. Podle vyšetřovatelů si měl ředitel nemocnice Ludvík vytvořit klientelistický systém. Spolu se svým náměstkem Pavlem Budínským pak měl ovlivňovat veřejné zakázky, navyšovat jejich cenu a od dodavatelských firem kasírovat úplatky. Mělo jít přitom i o firmy zajišťují úklid, malířské práce, praní nemocničního prádla nebo provozování bufetu. „Tyhle metody jsou spíš takové devadesátkové, kdy se opravdu ty peníze strkaly za pupík. Od obálek se dnes ustupuje. Jsou to spíše třeba fiktivní služby, fiktivní pracovní místa, peníze skryté v IT zakázkách, protože tomu nikdo moc nerozumí,“ popsala dnešní praktiky odbornice. Obecně jsou podle ní Češi vůči úplatkům ve zdravotnictví dost tolerantní. Zejména pokud jde o přístup ke specialistovi nebo o dřívější termín operace. „Dříve si lidi tolik nedávali úplatky, aby byli třeba první na pořadníku. Je to čím dál častější oproti dárkům, které se dávají doktorům za provedení nějakého úkonu,“ vysvětlila Bašná. Jsou ke k...

2025-02-28•25mins
#42

Za Vetchého a Řehku dávám ruku do ohně, říká Foltýn

Premiér Petr Fiala se vložil do sporů kolem sbírky Nemesis na drony pro Ukrajinu. Aktivity jejích organizátorů ostře kritizovala ministryně obrany Jana Černochová a prošetřuje je vojenská policie. Kam může situace zajít?Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden svolal schůzku se zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Podle Fialy v zájmu bezpečnosti, aby se některé nějasnosti okolo sbírky vyjasnily. Aktivity spolku, který zaštítil náčelník generálního štábu Karel Řehka a figuruje v ní mimo jiné i herec Ondřej Vetchý nebo plukovník Otakar Foltýn, považuje šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) za problematické. V médiích začátkem února mluvila o vyšetřování možného zneužívání diplomatických pasů a údajném pašování dronů ze strany armády. A obvinění označila za vážná. „Věřím lidem, jako je Ondra Vetchý nebo náčelník Řehka. Dal bych za ně ruku do ohně. A myslím, že to tak vidí i veřejnost. Že by naším motivem v pomoci Ukrajině bylo cokoliv jiného než pomoc Ukrajině, je absurdní a samozřejmě nesprávné,“ reagoval Foltýn. Spor dále prohlubuje problémy mezi ministerstvem obrany a armádou. Na rychlé a transparentní vyšetření podezření souvisejících s vývozem dronů už apeloval i prezident Petr Pavel. A varoval před hrozbou poškozování dobrého jména armády, ministerstva a celé České republiky.„Pokud kdokoliv má podezření na cokoliv, nechť je to prověřeno, není s tím nejmenší problém. My jsme příslušné orgány pustili do celého účetnictví, je to vlastně v našem vlastním zájmu, aby to prověřeno bylo. Ale není normální, aby se v době takové bezpečnostní krize tyto věci řešily veřejně, “ uvedl Foltýn s tím, že očekává, že se podezření neprokážou. „V médiích to může být hodně vidět, ale možná, že ty důvody jsou natolik malicherné, že to je bouře ve sklenici vody. Počkejme si na výsledky šetření. A pak to prostě uzavřeme a zapomeňme na t...

2025-02-27•42mins
#43

Uvolněme v Evropě řetězy, jako to dělá Trump, říká Vondra

Ukrajina začala válku a Volodymyr Zelensky je diktátor, prohlásil americký prezident. Jeho země spolu s Ruskem či Severní Koreou hlasovala na půdě OSN proti rezoluci na podporu Ukrajiny. Jak jeho čeští obhájci vidí Trumpa dnes? Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).Nová americká administrativa pokračuje v jednáních o možném ukončení války na Ukrajině. Po minulém týdnu, kdy prezident Donald Trump průběžně ostřeloval velmi ostrými (a pro mnohé západní politiky a odborníky šokujícími) výroky napadenou zemi a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, tento týden je situace vyhrocená méně. V pondělí se Trump sešel v Bílém domě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V pátek by měl podle amerického prezidenta do Washingtonu přicestovat jeho ukrajinský protějšek Zelenskyj, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl: „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní… bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.Kam dál prezident Trump povede jednání o Ukrajině? Jakou roli v tom nakonec sehraje Evropská unie? A je fér, aby politici, kteří roky bránili posílení EU, teď mluvili o slabé Evropě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-02-26•45mins
#44

Přestaňme hrát hry na zlý Brusel a vzdorující Česko, říká europoslanec

Česko se podle premiéra musí připravit na výrazně vyšší výdaje na zbrojení. Evropa by měla využít ke zvýšení vlastní obranyschopnosti a podpoře Ukrajiny peníze i ze zmrazeného ruského majetku. Kde na vyšší výdaje na obranu vzít? Hostem Ptám se já byl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba navýšit výdaje na obranu. A to minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let. Půjde o výdaje navíc. Pro Česko jako zemi se silným zbrojním průmyslem to podle něj ale představuje příležitost.Na evropské úrovni navrhuje použít více než 90 miliard eur z takzvaného Fondu obnovy na podporu společných nákupů pro armády nebo na posílení kritické infrastruktury. K další vojenské podpoře Ukrajiny pak nasměrovat peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy. Premiér svým prohlášením reagoval na překotné dění kolem vyjednávání o případném příměří na Ukrajině. Nový americký prezident Donald Trump se podle Fialy rozhodl naprosto proměnit zahraniční politiku USA a novou mezinárodní realitu je třeba respektovat. Rychlost, razance a rétorika prezidenta Trumpa je překvapivá, ale odklon Spojených států od soustředění se na Evropu by překvapovat neměl, uvedl premiér.Jak by měla Evropa i česká vláda dál postupovat? Budou umět navýšené rozpočty na obranu smysluplně využít? A kdo povede TOP 09 do sněmovních voleb?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-02-25•34mins
#45

Trump odkryl karty, kdo je jeho spojenec, říká Jourová

Už v neděli bude jasné, jak moc dokáží Elon Musk a lidé kolem Donalda Trumpa ovlivňovat evropskou politiku. V posledních týdnech vsadili na podporu až krajně pravicové AfD v německých parlamentních volbách. Co to znamená pro nás?Hostem Ptám se já byla bývalá eurokomisařka za Česko, dnes prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně prezidenta Věra Jourová.Německo v neděli čekají předčasné parlamentní volby. Průzkumy favorizují opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Výrazně zřejmě uspěje i Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Předvolební kampaň ovlivňuje hlavně téma migrace a bezpečnostní situace v zemi. Experti ale dlouhodobě varují před hybridními hrozbami z Ruska. Krajní pravici zase podporuje americký miliardář a blízký spolupracovník nového amerického prezidenta Elon Musk. „Ty volby nám ukážou, jestli jsme v Evropě ještě schopni uspořádat svobodné a férové volby. Německo je pod velkým tlakem zahraničních nepřátelských sil, zejména dezinformace z Ruska tam už velmi dlouho pracují na masáži názoru Němců,“ upozornila Jourová. Motivace Kremlu jsou podle ní jasné: „Putin má s Evropou složitou práci, potřeboval by zavolat 27 diktátorům: Přestaňte podporovat Ukrajinu! A měl by vyřešenou celou záležitost s Ukrajinou. Ale v demokracii na to musí jít právě přes manipulaci voličských preferencí a potřebuje si do premiérských křesel posadit lidi, kteří mu ochotně zvednou telefon a udělají to, co on bude chtít. Teď má takový telefon v Bílém domě.“„Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec. Není to Evropská unie, ale zdá se, že bude popřávat sluchu panu Putinovi. Za každý výrok pana Trumpa, si myslím, že bouchla minimálně jedna láhev šampaňského v Kremlu,“ dodala Jourová.Jak zásadní pro Evropu je, jak dopadnou volby v Německu? Má v něčem pravdu americký viceprezident J.D. Vance, když říká, že v Evropě není dostatečná svoboda slova? A bude Věra Jourová kandidovat na prezidentku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s li...

2025-02-21•42mins
#46

Vidím tři možnosti bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, říká expert

Americký prezident Trump přitvrdil svá slova na adresu Ukrajiny. Prezidenta Zelenského označil za diktátora, který nemá mandát z řádných voleb. Už také prohlásil, že Ukrajina si za válku může sama. Co máme dál čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Prezident Spojených států Donald Trump dál stupňuje svoji kritiku na adresu Ukrajiny. Poté, co prohlásil, že si napadená země za válku může sama, přidal další tvrdé výroky týkající se její hlavy státu. Zelenského označil za diktátora, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Znovu mu také vyčetl, že odmítá uspořádat prezidentské volby a má jen malou podporu Ukrajinců. Podle západních státníků včetně premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba takové výroky kategoricky odmítnout. S tím souhlasí i bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Zároveň ale uklidňuje, že situace nemusí být tak vyhrocená, jak by to mohlo na první pohled vypadat. „Oba nevydrželi, ani prezident Zelenskyj, ani prezident Trump. A začali si to v uvozovkách na sociálních sítích rozdávat. Je to takové soupeření dvou kluků. Ale jsem přesvědčen o tom, že emoce zchladnou.“ K podobné roztržce podle něj brzy může klidně dojít i mezi Trumpem a Putinem, pokud vyjednávání nepůjdou podle představ amerického prezidenta. Ta odstartovala tento týden na schůzce delegací USA a Ruska v Saúdské Arábii, žádné konkrétní výsledky ale zatím nepřinesla. O možné ukončení války na Ukrajině se přitom začíná jednat téměř tři roky od jejího vypuknutí. Ruská vojska se i v těchto dnech snaží dobývat další ukrajinské území a dál podniká vzdušné útoky hluboko za frontou.Jaké jsou možné scénáře vyjednávání o Ukrajině? Co musí Evropa dělat, aby zajistila v budoucnu svoji bezpečnost sama? A má šanci se sama ubránit bez amerického jaderného štítu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů na...

2025-02-20•41mins
#47

Rusko se po jednáních s USA o Ukrajině musí smát a mne si ruce, říká Šedivý

Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat? Hostem Ptám se já byl ředitel Evropské obranné agentury a diplomat Jiří Šedivý.Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila slibované kroky k ukončení války na Ukrajině. Zatím ale bez přímé účasti Kyjeva i Evropy. V úterý se v saúdskoarabském Rijádu sešli pouze delegace USA a Ruska a shodli se na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení konfliktu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrova po schůzce prohlásil, že ukrajinské členství v NATO by Moskva považovala za hrozbu. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia bylo jednání s Rusy zatím pouze „prvním krokem na dlouhé cestě“. Všichni, kdo se účastní konfliktu, podle něj musejí souhlasit s řešením, které válku ukončí. Sama Trumpova administrativa už ale v předchozích prohlášeních dala najevo, že Ukrajina nemůže s členstvím v NATO počítat a bude se muset smířit i s územními ztrátami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku zkritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Francie mezitím svolala na středu - tento týden v pořadí už druhé - jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, na které tentokrát přizvala i další spojenci včetně Česka. Je selhání Evropy, že na prvních jednáních o Ukrajině nebyla? Co průběh vyjednávání znamená pro naše bezpečí? A dokáže Evropa sestavit armádu, kterou by na Ukrajinu poslala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-02-19•36mins
#48

Změníme důchody. Kolik to bude stát, ještě nevím, říká Juchelka

Hnutí ANO je jasným favoritem příštích sněmovních voleb. V průzkumech drtivě vede dlouhé měsíce. Jak by vypadala jeho sociální a důchodová politika? A znamenala by jeho vláda konec současných veřejnoprávních médií v Česku?Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka. Hnutí ANO Andreje Babiše v průzkumech dál vede s velkým náskokem před všemi dalšími stranami. Podle aktuálního volebního modelu NMS Market Research by ANO v únoru vyhrálo volby s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta a hnutím STAN s 12,2 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a uskupení Stačilo!, ostatní by zůstali pod potřebnou pětiprocentní hranicí.Pokud by ANO po podzimních sněmovních volbách usedlo ve vládě, slibuje mnohé změny v reformách současné vládní koalice. Týkat by se měly například už schválených úprav důchodového systému, projednávané revize sociálních dávek i mediální novely a růstu televizního a rozhlasového poplatku. V souvislosti se zvýšením poplatků naposledy minulý týden Andrej Babiš ve Sněmovně znovu prohlašoval, že jde o novou daň a vláda tak chce korumpovat veřejnoprávní média, aby jí znovu vyhrála volby. ČT a ČRo by se podle něj měly sloučit a financovat ze státního rozpočtu. Co přesně z provedených změn hnutí ANO vrátí zpět a co nechá? Kde na to vezme? A s kým by chtělo vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem nebo na e-mail: [email protected].

2025-02-18•42mins
#49

Myslela jsem, že na dně už jsme byli, říká slovenská expremiérka Radičová

Slovenský premiér Fico bojuje o setrvání v křesle. Jeho vláda ztratila ve sněmovně většinu a Fico se rozhodl pro radikální řešení. Koaličním partnerům dal ultimátum a připustil předčasné volby. V jak hluboké krizi Slovensko je?Hostem Ptám se já byla bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová. „Vidím reálnou šanci na obnovení většiny v Národní radě, ale ta většina je nesmírně křehká. Stále bude mít podobu velmi nestabilního, velmi vratkého způsobu vládnutí,“ komentovala aktuální situaci na Slovensku jeho bývalá premiérka Iveta Radičová. Vláda Roberta Fica (Směr) ztratila ve sněmovně většinu po odchodech a vyloučení několika poslanců Ficových koaličních partnerů, stran Hlas-SD a SNS. Premiér jim proto minulý týden dal do pondělí ultimátům - mají předložit návrhy na obnovení většiny, jinak dojde na změny v kabinetu. Fico pohrozil i předčasnými volbami. Těm ale podle jeho předchůdkyně Radičové příliš nenahrává například současná socio-ekonomická situace v zemi: „Pokud by se v tomto momentě rozhodl po předčasné volby, tak by právě přicházely lidem na účty mzdy, do kterých se promítl nešťastný a velmi špatně připravený konsolidační balíček veřejných financí, který je nutným řešením velmi vážného deficitu veřejných financí na Slovensku.“Expremiérka a socioložka se zároveň obává o další směřování země a možného vyhrocení situace v už tak radikalizované společnosti: „Paradoxem je, že jsem si několikrát myslela, že už to dále zajít nemůže. A zašlo. Mýlila jsem se. Myslela jsem si, že už jsme na dně, že už hlouběji klesnout nemůžeme, co se týká politické kultury, vulgarizace politiky, arogance a lží v politice. Ale bohužel musím říct, že v tom jsem se mýlila a nebylo to ješte dno.“Kam současná vláda Slovensko dovedla? A byly by předčasné volby pro zemi řešením?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. ...

2025-02-17•39mins
#50

ANO není kouzelné, má, co ostatní dlouho neměli, říká Buchtík

Bude Česku po letošních sněmovních volbách opět vládnout hnutí ANO? Jeho suverénní vítězství dlouhodobě předpovídají různé volební modely. Přesto by nás podle sociologa Martina Buchtíka mohlo čekat překvapení. Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhovat? I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já - Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. „Když uděláme výzkum v lednu, tak neříkáme, jak v říjnu nebo na konci září dopadnou volby, ale jaká je teď nálada,“ vysvětluje sociolog, proč se agentury s průzkumy v očích lidí mnohdy „seknou“. „A čím dál tím víc lidí se rozhoduje na poslední chvíli, v posledních čtrnácti dnech. Miluju lidi, kteří patří do nějaké škatulky. Ale lidi jsou neklidní a pořád z nich vyskakují ven,“ směje se. Opravdu na poslední chvíli se podle Buchtíka rozhodují zejména určité voličské skupiny. „Typicky kampaň SPD má smysl dělat spíš později než dřív, protože to jsou lidé, kteří se ne tak moc zajímají o politiku. A vy potřebujete přitáhnout jejich pozornost na poslední chvíli.“ Roli podle sociologa hraje i to, že kampaně jsou dnes mnohem více cílené. „Lidé pravděpodobně nevidí spoty všech parlamentních nebo i neparlamentních stran. Vidí jenom něco, co jim vyhodnotí algoritmus.“Jak detailně jednotlivé strany a hnutí znají svoje voliče, se v Česku stále hodně liší, samozřejmě i podle velikosti politických subjektů. Jednoznačně vede v současnosti opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. „Zatímco menší strany si udělají jeden malý výzkum na začátku, hnutí ANO má na naše poměry superprecizní analytický tým. A není to tak, že by ANO bylo kouzelné a nedostižné, ale ostatní to prostě dlouhou dobu vůbec neměli.“ „ANO může oslovovat svoje voliče napří...

2025-02-11•34mins

Listen to your favourite podcasts.

Now ad-free.

Download herd and enjoy uninterrupted, high-quality podcasts without the wait.

Download on the
App Store